Voda

V prvním roce těžby (dle zprávy pro EIA z roku 2007) je plánováno odčerpávání spodní vody rychlostí 5,6 l/s.

Takovou rychlostí se při dvousměnném provozu odčerpá za 1 měsíc množství vody, které by stačilo 34 průměrným domácnostem na jeden rok. Za 10 měsíců tak máme roční spotřebu Břežan.

Voda bude vypuštěna do pravostranného přítoku Výmoly a odteče tak z krajiny.
Aktuálně se mluví o hrozbě sucha pro 2/3 České republiky. Středočeský kraj má být připojován na Jihočeský, aby se vyrovnaly nedostatky.

Pořád máte pocit, že se nás to netýká? V Břežanech II se momentálně nepřipojují nová odběratelská místa. Je na místě věřit výzkumům z roku 1967 které tvrdí, že vody v našich studnách neubude? A pokud jim věříme, není to plýtvání cennými zdroji, bez kterých naše společnost nebude (na rozdíl od lupku)?

Takovéto nakládání se spodními vodami považujeme za zásadní a kritický nedostatek. Netřeba zdůrazňovat, že se nikde nedočteme, jak dlouho a zda vůbec někdy dojde k napravení takového stavu.

Krajina

Můžeme být rekreační oblastí. Lom nám v tom ale nepomůže.

Nelikvidujme si místa, kde mohou vzniknout cyklotrasy, naučné stezky a místa společného setkávání obcí. Hledejme možnosti kvalitního využití volného času. V čím dál hektičtější době budou potřeba víc, než dřív. Krajina je zdroj relaxace, klidu a odpočinku.

Také jste slyšeli, že po vytěžení se krajina zalesní a vznikne tam jezírko, ke kterému budou hezké procházky? Vzhledem k plánované dopňkové těžbě je časový horizont 40 - 60 let. Pokud opravdu něco takového vznikne, procházek se dožijí v aktivním věku možná naši vnuci.

Na zalesněné haldy se ovšem můžete zajet podívat mezi Horoušany a Nehvizdy. Jsme názoru, že procházka v takovém terénu je nejen nepříjemná, ale i nereálná.

Narušení sousedských vztahů

Težební společnost se dušuje, že Břežany II těžbou zatíženy nebudou. Lom je od obce dostatečně vzdálen, trasy kamionů odvážejících materiál do Nového Strašecí nebudou procházet obcí.

Přes nás ne? Pak ale musejí přes okolní obce. Sousedské vztahy se udržují problematicky i bez toho, abychom my dostávali peníze a ti druzí za nás trpěli. Neexistuje jediné zastupitelstvo okolních obcí, které s otevřením lomu souhlasí. (Po změně zastupitelstva jsou proti i Černíky.)

Pro Pro II, z. s. je budování dobrých sousedských vztahů a fungující mikroregion jednou z priorit. Nové Strašecí se bez našeho lupku již 10 let obešlo. Proč by se nemělo obejít i dál...

Zhoršení ovzduší

Vzdálenost stanoveného dobývacího prostoru je asi 1,8 km severozápadním směrem. Bohužel je to přesně ten směr, ze kterého většinu roku fouká. Drobný prášek tak bude všudypřítomný.

Zahloubení lomu není všelék. Dokládá to realita z Horoušan i například Rynholce u Nového Strašecí.

V Horoušanech je před průjezdem kolem lomu výstražná značka na kluzkou vozovku a snížení rychlosti.
"Umyju okna a je to tam okamžitě znovu." Je reálná reakce jedné z obyvatek Rynholce.

Čistota oken určitě není to nejdůležitější. Bohužel vše to dýcháme. V kontextu smogových situací v zimně si budeme dobrovolně přidávat další problémy i v létě?

My o ně nestojíme.

Půda

Ochrana půdního fondu je druhé z témat, které dnes a denně slyšíme z médií. Volá se po obnově rodinných farem, po dlouhodobé udržitelnosti venkova.

Nacházíme se v lokalitě s velmi kvalitními půdami, na kterých hospodaří naši sousedé. Odkrytím a svezením ornice na hromadu se z ní stává jen rumištní hmota, ve které umírají původní mikroorganismy.
Zavezením lomových jam se procesy vzlínání vody neobnoví mávnutím kouzelného proutku. Krajině bude trvat mnoho let, než se z takového zásahu vzpamatuje. 

O zemědělském znovuvyužití lokality se uvažuje pouze z 30% a to za 40 až 60 let - po ukončení těžby.

Zavezení sutí, nebo nebezpečným odpadem

Aktuálně se při jednáních tato varianta vylučuje. Odpad je ale dnes velmi atuální téma a úložiště odpadu je extrémě výnosný obchod.

Pokud dnes smekneme před penězi za těžbu, odoláme příště nabídce na uložní pár tun odpadu? Vždyť to bude jen stavební suť. Ale kdyby to byl nebezpečný odpad, to bychom se už bavili o úplně jiných penězích...

Na webu ČLZ a. s. se můžete dočíst:

Považujeme za logické navázat na těžbu využitím vytěžených prostorů. Proto se angažujeme při budování řízených skládek tuhých odpadů tak, aby odpovídaly všem legislativním předpisům.

U lomu v Novém Strašecí funguje i dceřinná společnost EKOLOGIE s. r. o. Zabývá se zpracováním a ukládáním odpadů. Chceme mít za domem skládku?

Devastace současného soukromého zemědělství

Ve zprávě pro EIA se můžeme dočíst, že ekologická stabilita naší zemědělsky využívané půdy je stejná jako labilita vytěžené a zavezené těžební jámy, která následně prošla zalesněním.

Jsme jiného názoru. Zemědělsky využívanou půdu lze nechat být a navrátit ji přírodním podmínkám, nebo zvolit ekologičtější způsoby hospodaření. Pozůstatky lomu však zemědělsky využít nelze.

To se ale bavíme o budoucnosti za půl století. Aktuálně nezapomínejme, že v okolí lomu jsou kvalitní půdy, které se využívají k pěstování mnoha plodil. Mimo jiné i jahod.

Tyto pozemky budou půl století zatěžovány jemným prachem z těžby i dopravy, která je s exportem surovin spojená. Zatěžující bude i sucho, které na okrajích takového prostoru bude vznikat. Případný déšť pak vše pokryje jemně mazlavým povlakem.

Zajdete si nasbírat jahody?